Epilepsie

Latinsky zvaná morbus divinus či morbus sacer, překládáno jako božská či svatá nemoc. V podstatě se jedná o neurologické onemocnění, při kterém dochází ke zvýšené aktivitě elektrických výbojů v mozkových buňkách. Epilepsie jako taková člověka na životě nijak neohrožuje. To co při ní osobu ohrožuje jsou pozáchvatová poranění a jejich komplikace.

Epilepsie

Epilepsie se dá rozlišit na základní dvě skupiny a těmi jsou kongenitální neboli vrozená epilepsie, která vzniká většinou jako následek nepříznivých vlivů během nitroděložního vývoje, popřípadě genetiky nebo jsou to epilepsie získané během života a to většinou po úrazech páteře a hlavy či jako následek infekcí. Epilepsie se dále dělí do čtyř základních skupin podle klinického průběhu jednotlivých epileptických epizod.

Jednoduché parciální záchvaty:

Pro tyto záchvaty je typický postih pouze jedné vyhraněné části mozku, podle které se potom epizoda projevuje. Při této formě nebývá narušené vědomí postižené osoby a záchvat se projevuje většinou ve formě zrakových, sluchových či čichových halucinací, může se objevit například tuhnutí ústních koutků s jejich mírnými záškuby, popřípadě mírné záškuby rukou či poruchy řeči a pozornosti.

Kompletní parciální záchvaty:

Většinou známé jako tzv. Petit mall záchvaty. Jsou specifické tím, že je při nich postižena větší část mozkových buněk. Většinou se projevují automatickými mechanismy jako jsou např. mrkání, mlaskání, ale také chůze. Postižená osoba při tomto druhu záchvatu ztrácí také vědomí a prostorovou orientaci.

Generalizované záchvaty bez křečí:

Při tomto typu záchvatu dochází k postižení celého mozku s různě dlouhodobou ztrátou vědomí postižené osoby. Projevy jsou zdánlivě nevýrazné jak pro osobu, která tímto typem epilepsie trpí, tak i pro její okolí, proto bývá tento typ epileptické epizody poměrně často přehlížen. Pacienti vypadají jakoby se náhle pouze zahleděli nebo měli mikrospánek. K upadnutí a křečem v tomto případě nikdy nedochází. Právě vynechání tohoto klíčového příznaku vede k pochybování, zda se o epilepsii vůbec jedná.

Generalizované záchvaty s přítomností křečí:

Jedná se opět o postižení celého mozku. Pacient je v bezvědomí a má tzv. tonicko – klonické křeče celého těla, včetně dýchacích svalů. Proto mají většinou postižené osoby promodralou a neokysličenou kůži, včetně postižení hlubších tkání. Hrozí při něm typické pokousání jazyka a pomočení. Tento záchvat trvá většinou několik minut a postižená osoba je po něm zcela vysílená a téměř okamžitě usíná. Tomuto záchvatu většinou předchází tzv. aura, která je pro „zkušené epileptiky“ velmi důležitá. Mohou totiž dopředu zaujmout vhodnou polohu a upozornit své okolí, že se epileptická epizoda blíží.

Status epilepticus:

Je nejtěžší a život ohrožující stav, kdy následuje v krátkých intervalem jeden epileptický záchvat za druhým. Je tady nutná okamžitá první pomoc a zavolání RZP. Bez poskytnuté první pomoci, pacientovi hrozí trvalé následky a později i úmrtí.

Diagnostika epilepsie:

Diagnostika je skládá z anamnestického rozhovoru s lékařem, během kterého se zjišťují vlivy genetické, nitroděložního vývoje, dále prodělané úrazy a v neposlední řadě také pracovní profese. Dále se provádí fyzikální vyšetření (pohledem, poslechem, poklepem a pohmatem), základní vyšetření krve a moči, natočení EKG a EEG (elektroencafalografie mozku – mapuje elektrickou aktivitu mozku), CT mozku a nukleární magnetické rezonance.

Léčba epilepsie:

Velmi důležitou součástí léčby je, aby se pacienti vyvarovali provokujícím faktorům tohoto onemocnění jako jsou například diskotéky. Nesmí pracovat ve výškách, řídit auto. Musí se pravidelně stravovat a dodržovat režim spánku. Dále je vhodné se vyhýbat dráždivým složkám potravy a alkoholu. Tyto zásady jsou většinou srozumitelně sepsány v edukačních materiálech pro epileptiky.

Z farmaceutického hlediska se podávají tzv. antiepileptika, což jsou léky, které minimalizují vzniky epileptických epizod. U osob, které tyto léky užívají a přesto ke zlepšení onemocnění nedochází se potom uvažuje o některé z operativních metod a chirurgických zákroků.

Správné zásady při poskytování 1. pomoci u epileptického záchvatu:

Při záchvatech bez křečí nebo pokud si nejsme jisti, zda se o epileptický záchvat vůbec jedná je vhodné se zorientovat podle toho, že se osoby zeptáme jak se jmenuje, jestli ví kde se nachází, popřípadě co je za datum či roční období. Pokud se opravdu o epileptickou epizodu jedná, postižená osoba není schopná nám tyto otázky zodpovědět.

Při záchvatu s křečemi je nutné odstranit z okolí postižené osoby předměty, o které by se mohla případně poranit. Je dobrá pacientovi zafixovat hlavu a především zabránit zapadení jazyka a následného udušení.

(1408 hodnocení)
Článek Epilepsie byl publikován 5.12.2014 autorem Svět-vitality.cz.
Zdroj:
Vytisknout Doporučit známému

Mohlo by Vás zajímat:


Zdraví a vitalita

Buďte zdraví a vitální v každém věku! Myslete na své zdraví dokud jste mladí.